Žáci 2.A se zúčastnili přednášky s besedou  o holocaustu, koncentračních táborech v rámci projektu Davidova hvězda Městského muzea ve Svitavách 11. dubna 2013 v kině Vesmír.

Jaké poznatky a zážitky si z besedy odnesli? Dvě žákyně napsaly o tom zprávy, které o tom vypovídají :

Gabriela Pospíšilová, 2.A

Dne 11. 4. 2013 se třída 2. A OA Svitavy zúčastnila besedy o holocaustu. Kromě naší třídy přišli i ostatní žáci z různých středních škol.
V první části besedy jsme se seznámili s paní Evou Liškovou, která přijela až ze západních Čech, aby nám mohla vyprávět svůj příběh. V době okupace jí bylo pouhých deset let. Se svou maminkou a sestrou si prošla několika koncentračními tábory (Terezín, Osvětim). Jako zázrakem přežily. Její tatínek takové štěstí neměl. Zemřel při „pochodu smrti“ s mnoha dalšími lidmi. Její poutavý příběh všechny natolik zaujal, že si nikdo nedovolil čímkoliv vyrušovat.
Druhou částí besedy bylo samotné vyprávění o holocaustu a i o jeho popírání. V dnešní době se může každý z nás setkat s lidmi, kteří nevěří v dřívější existenci koncentračních táborů a plynových komor a snaží se očistit nacisty i přes zjevné důkazy. Každý z nás by si měl proto uvědomit, jaké hrůzy se během světových válek staly, a snažit se co nejvíce si to připomínat, aby se nic z toho už nikdy neopakovalo.

Šarlota Janáčková, 2.A
Beseda s paní Evou Liškovou o holocaustu

Dne 11. dubna 2013 se kolem desáté hodiny sešli žáci obchodní akademie, gymnázia, střední zdravotnické školy na besedě o holocaustu ve svitavském kině Vesmír.
Přivítal nás pan doktor Vojtěch Kyncl. Po té nás přivítala sama paní Eva Lišková, která pochází z Luže, nedaleko Svitav, narozena roku 1929. Paní Lišková je na první dojem žena s velkým elánem a humorem. Vyprávěla o svém životě, rodině, o druhé světové válce, ale hlavně o samotných transportech do koncentračních táborů, které přežila. Nejprve byla převezena do Terezína, později do Osvětimi, nakonec na sever Polska, kde přežila tzv. „Pochod smrti“, který nepřežil její tatínek. Byli jsme seznámeni s drsným a poněkud smutným vyprávěním z koncentračních táborů.
Na konec samotné besedy pak doktor Kyncl vyprávěl o samotném holocaustu, co toto slovo vlastně znamená, ale také o odpůrcích holocaustu, kterých přibývá. Z besedy jsme si odnesli spoustu zajímavých odpovědí, které v žádné učebnici nenajdeme.

Přednáška s besedou doplnila naši učební látku o 2. světové válce a jejích důsledcích. Žáci si doplnili informace na základě besedy s pamětnicí. Těchto lidí je stále méně a méně, protože se dožívají věku, kdy ze života odcházejí. Proto jsou tato setkání tak důležitá.      

Mgr. Š. Procházková