Tento pracovní tábor ovšem nebyl původně vybudován komunisty, vznikl ještě před převratem, který se uskutečnil roce 1948. Tedy v roce 1946. Sloužil totiž až do roku 1949 jako tábor pro německé zajatce z druhé světové války. Po převratu v roce 1948 se ovšem komunisté potřebovali zbavovat čím dál většího množství lidí, kteří se proti režimu postavili a stali se jeho odpůrci. Tábor Vojna se jevil jako výborná příležitost, kde zavřít a umlčet politické vězně a ještě je využít k činnosti, která je pro československé komunisty díky smlouvám se Sovětským svazem důležitá – těžba uranu. Příbramsko bylo totiž na tuto surovinu bohaté a ještě v této lokalitě stál už hotový, vybudovaný tábor. Od roku 1949 v něm byli tedy vězněni převážně političtí vězni, kteří v něm přebývali a vykonávali náročnou a zdravotně závadnou práci v uranových dolech. Těmto účelům sloužil tábor až do roku 1961. Když jsme dojeli na místo a zastavili před táborem, procházeli jsme vstupní branou, nad kterou stálo heslo „Práce osvobozuje“. Jasná paralela s nacistickými koncentračními tábory. Když jsme ovšem procházeli s průvodcem táborem, zjistili jsme, že komunistické pracovní tábory měli s těmi nacistickými mnohem více společného, než pouhý nápis nad vstupní branou.. Dokonce se od sebe příliš nelišily. Vězni přebývali v hrozných podmínkách. Ať už z hlediska nedostatku potravin, nedostatku zdravotní péče, či velmi špatnému stavu obytných prostor. Přesto je čekala každodenní náročná práce v šachtách uranových dolů. Po návštěvě pracovního tábora jsme se na zpáteční cestě zastavili na hřbitově v Ďáblicích a uctili památku obětí komunismu. Jsou zde pohřbeni popravení, týraní lidé, kteří zůstali ve svých postojích pevní. Jsou zde i pohřbené děti, které se narodily svým matkám ve vězeních a neměly v takových podmínkách šanci přežít. Co všechno musely ženy v té době vydržet – ztráta lidské důstojnost, svobody a ještě i dítěte. Exkurze se mi velmi líbila a myslím, že byla pro všechny účastníky přínosná v tom, že se mohli zase blíže obeznámit s činy komunistů, které se odehrály v naší historii, a tyto poznatky brát v potaz v případném rozhodování a krocích v budoucnosti.

Jan Bidmon, 4.A

[Ukázat prezentaci]