Středa 27.09.2017
Zpráva o setkání, aneb „Jak jsem to viděl já“.
V so. 23.09.2017 probíhaly oslavy 70 let výročí OA Svitavy. Na které jsme byli s manželkou (dále jen M) pozváni. M nakonec nešla a já ano a to hlavně abych si vybral snad zaslouženou svoji „pedagogickou odměnu“ za dobu svého působení.
Přeskočím na hodnocení – I pro mne muže a „drsného“ technika – strojaře to bylo nádherné, nepopsatelné, nevyčíslitelné a velmi citově silné. Ty pocity se musí prožít! Technická informace: Projevilo se to i zvýšením krevního tlaku a tepové frekvence. Měřeno po návratu domů po ¾ hodině, když jsem se byl převléci. Teplota nebyla měřena.
A zpět k průběhu. Asi jsem se nezměnil, ale ostatní ano. Často jsem někoho nepoznal, ale mne poznali všichni a srdečně se ke mně hlásili, studenti i bývalé kolegyně a kolegové, byli milí a se všemi si bylo co říct. Jenom do prvního patra jsem šel asi 10 min, ne že bych nemohl, ale stále jsem někoho známého potkával.
Jedno hezké setkání za všechny. Přišel za mnou urostlý, tmavovlasý muž, a že teta a sestra nemohou přijít. Z mého nechápavého pohledu hned pochopil a představil se. Řekl Krenar a bylo jasno, skočil jsem mu do řeči a dopověděl jsem jména Petra a Petr. Byl tam s manželkou a asi i s tchyní. Velmi důležitá informace pro mne také byla, že je v kostele oddával můj synovec Zdeněk – kněz. Mj. také absolvent OA Svitavy.
Od M jsem dostal úkoly, a sice vyfotit tablo, které jsem nenašel a ani tam nebylo. Byla mi ale panem ředitelem předvedena prezentace, kterou dělal a do školy poslal její spolužák Jiří Vinkler a poslal ji všem a ta je i na školním www.
V pozdním odpoledni bylo slavnostní shromáždění, které pokračovalo recepcí a zábavou, také jsem tam byl a stále v jednom kole milých debat se studentkami, kolegyněmi, studenty a kolegy.
Ještě, jak jinak k ekonomice, zde to moc dobře nedopadlo. Manželce jsem koupil Almanach a Almanach i vyhrál v tombole, jak potom má mít člověk radost? Ještě, že tam byla hezká sklenička a na sklo to já jsem.
V nejlepším jsem nerad odešel a byl po deváté doma. Dlouho jsem informoval M a stejně jsem po půlnoci nemohl usnout. Z toho jsem, pochopil jak jsem vlastně stále citlivý chlapec.
Odměny se mi dostalo vrchovatě, cítím se velmi poctěn a bylo mi ctí.
JanFK (Ing. Jan Košík)
Ahoj Libore,
ještě jednou tobě i všem kolegům děkuji za pozvání na krásnou oslavu založení školy. Dalo vám to všem hodně práce, ale výsledek stál za to. Bylo to moc hezké a příjemné odpoledne a večer. Občerstvení – to byla fantazie!!
Díky, všechny zdravím a přeji hodně zdraví a úspěchů v práci i soukromém životě!
Jarka (Mgr. Jarmila Kalová)